Osamělé noci a prostituky

Napsal Martina P. (») v úterý 13. 3. 2012, přečteno: 3634×

Byla to příliš osamělá noc a oba, Jiří i Zuzana, hledali něco nebo někoho, kdo by naplnil jejich životy. Oba byli svými dokonalými opaky. Jiří měl rád počítače a miloval čtení. Zuzana byla zase sportovkyně. Na vysoké škole dělala několik sportů, ale stále byla příliš plachou ve společnosti mužů. Jiří byl tvrdohlavý. Ani jeden nechodil do žádného klubu a snažili se zůstat mimo společenské dění. To snad byla jediný věc, ve které si byli podobni.

Prakticky nebyla žádná šance aby se potkali, natož se do sebe zamilovali, či spolu prožili vášnivou noc plnou vzrušení. Byl úterní večer a horký vzduch se vůbec nehýbal. Zuzana se cítila jako by jela na kole. Občas měla pocit že potřebuje mezi svými stehny něco pořádně silného a často se při jízdě na kole vzrušila.

Jiří už byl unavený čtením a věčným posedáváním na internetu. Vypnul počítač a jako zasažený proudem vyskočil ze židle. Chytil bundu a vyšel ven. Napadlo ho, že jen tak se projít nebyl celou věčnost. Oba bydleli na opačných koncích města. Zuzana stále rychleji šlapala do pedálů kola podél řeky a Jiří šel po ulici. Docela se vzrušil, když sledoval místní prostitutky, lákající své zákazníky. Jen ho napadlo. „Proč jsem vlastně stále panic? Je mi dvacet dva, jsem svobodný a nadržený. Tak proč jsem sakra ještě pořád panic?" Ta myšlenka mu létala hlavou stále častěji.

Už ho i napadlo na kolik by přišla ta prostitutka s malým zadkem, co stávala naproti jejich domu. Ale věděl, že tohle pro něj není to pravé. Nechtěl za to poprvé platit. Takže si jen lehce vzdychnul a pokračoval v chůzi dolů ulicí. Zuzana sledovala jak pět vandalů demoluje park, přes který běžně projížděla. Byli přímo před ní. Obávala se, že kdyby pokračovala obvyklou trasou, mohli by na ni zaútočit a tak se raději stočila východně směrem k centru města. Zatímco jela dál, do její hlavy se vloudila myšlenka na to, co by jí ti vandalové mohli provést, kdyby ji shodili z kola.

„Nejspíš by se na mě všichni vystřídali až do svého konce," pomyslela si. Najednou projela jejím tělem vlna vzrušení. Nechápala, co se to s ní děje. „Dělali by mi to do každé dírky v těle. Stále prudčeji a prudčeji. Až bych necítila nic jen bolest." Zuzana už nebyla panna a bolest také znala. Při své první zkušenosti nedopadla zrovna nejlépe. Nestaral se o to co potřebuje ona, jen o sebe. Nakonec ji nechal ležel ve směsi usychajícího semene a krve. Tehdy si usmyslela, že už něco podobného nechce nikdy zažít. Když zatočila vlevo, zpomalila a prsty pravé ruky si začala škádlit levou bradavku.

Takhle na veřejnosti by to nikdy nedělala, ale vždyť byla noc a venku nikdo nebyl. Bylo těžké hrát si s oběma bradavkami, což milovala, a přitom ještě ovládat koloKdyž Jiří zabočil do ulice, ve které právě jela na kolem Zuzana, cítil se jako v jiném světě. Najednou toužil vytáhnout svůj penis z kalhot a hrát si s ním celé hodiny. Všudy přítomné prostitutky, jejichž zadky vykukovaly z roztrhaných džín, ho pěkně vzrušily.


Komentování tohoto článku je vypnuto.