"Ano, ještě, ještě" křičela blondýnka, kterou jsem před pár hodinami potkal v mém oblíbeném baru. Typická lovkyně, nejspíš ji přilákal můj nešťastný kukuč-jako většinu holek, možná jsem vypadal o trochu líp než ostatní zoufalci sedící okolo. To není důležité. Snažil jsem se ten pisklavý hlas umlčet polibky a nebýt toho, ani bych neslyšel bouchnout domovní dveře.
Oba jsme s sebou trhli a já se poplašeně podíval směrem k předsíni. Do kuchyně to odtamtud bylo jen pár kroků, nebyla nejmenší naděje, že bych tuhle aférku mohl před Janou utajit. V tu hvíli jsem litoval, že jsem jí kdy dával klíče od bytu. Ta ´vyzáblá čubka´-jak ji Jana později nazvala, na sebe rychle hodila triko ležící na kuchyňské lince, upravila si sukni a čekala co já. Bleskově jsem zapnul rifle a snažil se myslet, jak z toho ven. Mezitím Jana vešla do místnosti.
Spatřila tu cizí ženskou, sklouzla pohledem na zem, kde ležela její podprsenka, pak zmeřila pohledem mě-zpola rozepnutá košile, rtěnka na tvářích a provinilý výraz. Hrobové ticho narušilo jen zacinkání svazku klíčů, který jí v šoku vypadl z dlaně.
Dívala se mi nevěřícně do očí a rty se jí začínaly třást přicházejícím pláčem. Blondýnka neváhala, opatrně se kolem Jany protáhla a vystřelila z bytu. "Jani, já.." chtěl jsem říct něco na svou obhajobu, ale napadaly mě jen laciné fráze typu: Není to tak, jak to vypadá. Jedna hloupá hádka a já si domů hned přitáhnu jinou. Přišla se usmířit a místo toho mě tu najde píchat takovou.. "Taková vychrtlá čubka!" Dokončila mou myšlenku. "Doufala jsem, že máš aspoň dobrý vkus!" Po tvářích jí stékaly hořké slzy, ruce se jí třásly vztekem. Popošel jsem k ní a chtěl ji vzít za ruku. Ucukla a dala mi pořádnou facku. Než jsem stačil zaregistrovat bolest, přistála mi další z druhé strany.
"Děvkaři!" Vrazila mi potřetí. Nebránil jsem se. Měla na to svaté právo. Zahodil jsem poslední zbytek důstojnosti a padl před ni na kolena. "Prosím tě, odpusť mi. Nevím, co mě to napadlo.." popadl jsem ji za ruce a líbal je. Omlouval jsem se, prosil a škemral dobrou hodinu. Byl jsem tak ubohý, že místo pláče se mi Jana začala smát.
Nakonec jsem ji za ruku odvedl do koupelny. Trochu se bránila, ale chtěla vidět jak moc se ještě ponížím. Postavil jsem se do sprchového koutu a vtiskl jí sprchu do dlaně. "Smyj to ze mě, smyj ze mě tu špínu, prosím." chvilku stála beze slova, ale nakonec mi poručila: "Svlékni se."
Poslechl jsem. Upevnila sprchu nad mou hlavu a pustila ledovou vodu. Bylo to šíleně nepříjemné, ale přijal jsem trest bez námitek. Celého mě namydlila a pečlivě čistila kousek po kousku. Sama se při tom namočila. Zvláštní pozornost věnovala nástroji, kterým jsem znesvětil náš vztah. Drhla ho tak usilovně,až to bolelo, ale zatnul jsem zuby a vydržel. Čekala mě za to odměna- po zasavení sprchy mě Jana vytáhla ze sprchového koutu a něžně políbila.
Zadíval jsem se na ni a viděl, jak se jí slzy znovu derou z očí- ani já neměl k pláči daleko. "Proč jsi mi tohle udělal..." zašeptala. Na odpověď nečekala a znovu mě políbila. Ještě nahého mě odvedla do ložnice a posadila se na postel. Chtěl jsem se znovu začít omlouvat, ale jen jsem otevřel pusu, položila mi přes rty prst. "Od teď nevydáš ani hlásku, jinak odejdu."
Místo omluvy jsem se s ní tedy začal mazlit. Nesměle jsem začal rozepínat zelený svetřík, nebránila se, tak jsem ji pomalu svlékl celou. Položila se na postel a oddala se mým dotekům. Rty jsem laskal jsem jí bradavky a hladil ploché bříško. Z doteků mého prochladlého těla jí naskakovala husí kůže, snažil jsem se to napravit alespoň horkými polibky. Líbal jsem ji na tváře a oční víčka a doufal, že zastavím neustávající proud slz. Chtěl jsem jí říct, že ji miluji, ale zakázala mi mluvit a já se bál, že opravdu odejde. Abych ji alespoň přivedl na jiné myšlenky, přesunul jsem se do jejího klína. Jazykem jsem zvolna přejížděl po poštěváčku a dva prsty pomalu zasunul do její jeskyňky lásky. Jen se zhluboka nadechla a nepatrně prohla v zádech. Soustředil jsem se jen na její klín a snažil se jí způsobit co největší rozkoš,
Zrychloval jsem pohyb prstů a lízal zvlhlou mušličku jako o život. Odměnou mi bylo tiché sténání, které jsem na ní tak zbožňoval. Nebyla z těch, co přehrávají jako pornoherečky a intenzitu svého hlasu zesilují dokud nezačnou štěkat psi z celé ulice. Najednou si mě přitáhla nahoru k sobě a uchopila můj penis. Dívala se mi zblízka do očí, když si ho sama zaváděla dovnitř. Vklouzl do ní naprosto hladce. Blahem jsem zavřel oči a líbal ji co možná nejněžněji. Začal jsem v ní zvolna klouzat-pomaloučku, abych ji rozehřál. Propletla své prsty mezi mými, druhou rukou mi vjela do vlasů a nepřestávala líbat. Rychle jsem se blížil ke konci, pomalé tempo mě jen víc vydráždilo, ale za tu dobu, co jsme byli s Janou spolu, už jsem poznal, že ona ještě potřebuje trochu péče. S přemáháním jsem vytáhl svůj pyj a přesunul rty zpět k jejímu klínu. Prsty jsem dráždil poštěváček a pomáhal si jazykem dokud i Jana nebyla na pokraji orgasmu. Chtěl jsem se do ní znovu vnořit, abychom se udělali spolu, ale nedovolila mi to. Přitiskla si mou hlavu zpátky do klína. Pochopil jsem a dokončil své dílo jazykem. Přerývavě dýchala, vzpínala se a kroutila, dokud ji úplně neochromila slastná křeč. Naposledy zasténala a zůstala ležet bez hnutí. Lehl jsem si vedle ní a díval se, jak oddechuje. Chvíli jsme jen tak leželi, ale zničeho nic mě obrátila na záda a nasedla na mě. Znovu si ho zasunula do pochvy a prudce dosedla. Kousl jsem se do rtu, abych nevydal nějaký nepovolený zvuk. "Nezasloužíš si udělat se. Vůbec si to nezasloužíš." Syčela na mě, ale rozhoupala boky a přiváděla mě k šílenství. "Nezasloužíš si to, ty děvkaři." Celou dobu mi šeptala do ucha.
Dráždil jsem ji prsty a ona stále zrychlovala tempo až jsme společně dospěli k vrcholu. Na poslední chvilku ze mě sklouzla a nechala mi sperma stéct na břicho. Vydýchala se, beze slova se oblékla a vydala se ke dveřím. Zpozorněl jsem a posadil se na posteli. "Kam jdeš?" Nervózně jsem se zeptal. Otočila se a vrátila se k posteli. Znovu plakala. "Zahnuls´ jednou, zahneš znova." Navzdory slzám, její hlas byl pevný. "Nechoď za mnou, nevolej mi, nedělej to těžší nám oběma.." Dala mi pusu na čelo a rychle odešla. Okamžitě jsem se zvedl a utíkal za ní.Jana už byla u domovních dveří.
"Počkej!" Ani se neohlédla. Chtěl jsem běžet za ní, ale uvědomil jsem si, že mé šaty zůstaly v koupelně- to byl od Jany chytrý tah. Než jsem na sebe v panice natáhl kalhoty a košili, byla už dávno pryč. Klíč od bytu mi nechala symbolicky na kuchyňské lince.
2024 ©